Dardanet, 608374535, phejl@lednice.org, Internet, Net, WWW, Web, Jára da Cimrman, vznik
Dardanet, aneb jak vznikl Internet Báječná Lednice - region, turistika
Valtice - hlavní město vína Romantický Mikulov

Dardanet
O vzniku, vývoji a současnosti Internetu z pohledu Cimrmanologů

Jak jsme k tomu přišli

Surfovali či brousili jsme po americkém hledacím zdroji Yahoo. Tam jsme našli pod písmenem Z link (spojení, odkaz) na slovo CIA. Domnívali jsme se, že jde o link na známou americkou seznamovací agenturu, který je umístěn pod špatným písmenem. Ovšem ani na upozornění, že by si měli chybu opravit, nám naši kamarádi Andy a Joe z Jaha neodpověděli.

Začali jsme tedy bádat sami. Při kliknutí na písmena CIA se v okně prohlížeče objevila pouze bílá barva (Quite White Page, zkratka QWP, odborný český i moravský termín je Úplně Bílá Díra, odborná česká zkratka je ÚBD). Jistě sami znáte ty momenty, kdy Vám počítač při brouzdání Internetem zatne, nic se neděje, modem sveřepě nebliká a prohlížecí okno na obrazovce je zpravidla prázdné a bílé. Proto jsme propátrali kompletní archiv CIA (cca 935226762991 dokumentů). V žádném jsme link na příslušné místo do Yahoo neobjevili. Protože se v okně objevuje White Page, obrátili jsme se ještě na White House (Bílý dům, sídlo amerického prezidenta). Tam jsme prohledali 332888123 dokumentů a v ten moment jsme to objevili. Link pod písmenem Z na zkratku CIA v seznamu Yahoo nevede na americkou agenturu, nýbrž na WWW stránku Jardy da CImrmanA (zde).

A pak už bylo hračkou zjistit tolik utajovanou skutečnost:
vynálezcem Internetu je právě známý český vševěd, mistr Jarda da Cimrman.

Ostatně mohlo nás to napadnout hned: kdo jiný než Cimrman by taky mohl Internet vynalézt, že?

O tomto jeho vynálezu a dalších internetovských věcech Vás zde budeme informovat.


Vznik slova net
(=anglický a americký ekvivalent pro starý český rybářský a počítačový termín síť)

V srpnu roku 1968 přestala Jardu da Cimrman bavit hra s ruskými obrněnými autíčky. V holešovickém přístavu nastoupil do svého ponorkUboutu, který mistrovi výměnou za napsání několika desítek románů (Děti kapitána Granta, Pantnáctiletý kapitán, Cesta kolem světa za 80 dní...) věnoval starý přítel pana Verna kapitán Nemo. V tomto ponorUboutu odplul mistr Cimrman do Ameriky. Vystoupil v Novém Jorku a jak tak viděl ten mumraj kolem sebe, řekl si polohlasem: "No nazdar, tady je ale binec." Jeho slova zaslechl známý německý jazykový badatel Walter von Sprache, který právě v tu dobu v Americe hledal vhodný název pro spojení několika počítačů.
Ten zajásal: "Ja, Jarda, das is korrekt, es wird das
Binetz sein."
Český překlad: "Ano Jardo, tak je to správné, bude to
Binetz.".
Ovšem aby bylo jasné, že se jedná pouze o jednu síť, shodli se vzájemně oba badatelé, že vynechají předponu
bi a nové slovo bude Netz.
Tak bylo na světě německé slovo
Netz pro starý český rybářský a počítačový výraz síť. Všimněte si, prosím, že my Češi, Moravané a Slezané jsme žádný termín vymýšlet nemuseli, my jsme ho prostě měli. Vedle titulu vícemistrů Evropy ve fotbale musí právě tento fakt nutně vést ke zvýšení naší národní hrdosti.
Jak ale znáte Američany: jednak ani neumějí vyslovit pořádně písmeno
c (Netz, čti nec), jednak píší zpravidla na začátku slov malá písmena a jednak mají rádi skoro všechno krátké (Američané). Tak si klidně z mistrova geniálně libozvučného slova Netz (čti nec) vypustili písmeno z (čti c) a vzniklo slovo net, jakožto americký ekvivalent pro český výraz síť.
Všimněte si ještě, prosím, že se nám přizpůsobili alespoň v tom že slovo net se čte v američtině, v češtině a koneckonců i v řadě jiných řečí stejně.


Vynález Internetu

Při pobytu v Americe (obec Nový Jork) mistra Cimrman hluboce znepokojila myšlenka, že počítače jsou jedním ze dvou oborů lidské činnosti, ve kterých ještě nic převratného nevynalezl. Druhým takovým oborem byla problematika černých děr, které ještě ovšem v té době nebyly objeveny, a v jejich případě s nimi mistr nechtěl lidstvo strašit, takzvaně nechtěl předbíhat dobu. Objev černých děr přenechal později z časových důvodů (viz kapitola Vznik Yahoo) svému americkému konkurentovi, astronomovi a černoděrnému mágovi Hubbleovi.

Mimo ohrožení jeho osobní prestiže (obor, kde by mistr nic nevymyslel prostě nesměl existovat), znepokojovala mistra myšlenka, kam s ohromnými haldami prošlých informací a dat, které se nepotřebně válely v kilometrech počítačových listingů a zabíraly neskutečné místo na použitých magnetických páskách a discích. Pokud by mistr způsob likvidace informačních odpadků nevymyslel, hrozilo lidstvu díky hromadění magnetických nosičů v nejbližších letech dozajista ohrožení magnetosféry.

I pravil počátkem roku 1969 mistr sám k sobě: musím vymyslet JARDANET, ať mají ti výpočetníci ty informační odpadky kam ukládat. To bude ale pro celý svět DARDA. Jak řekl tak učinil. Ale v Americe nic dlouho neutajíš, a tak se o celé věci vzápětí dozvěděl strýček Pentagon, který se Cimrmanovy převratné myšlenky samozřejmě hned chytil. Jenže znáte ty kluky americký, jak všechny mistrovy geniální nápady zmastili, a to včetně názvů. A tak vznikla místo české sítě JARDANET americká síť ARPANET a jejím vývojem se nadále nezabýval český mistr Jarda, nýbrž americká výzkumná agentura DARDA (nebo DARPA nebo tak nějak, je možné, že tyto názvy také změnili zdůvodu utajení).

Další vývoj této sítě směrem k Internetu je již všeobecně znám. Viz též oficiální historie Internetu - úvod.

PS: Američanům nutno přiznat kdobru, že mistra Jardu k vývoji Internetu přizvali. Jinak by samozřejmě sami nic moc nevymysleli. Tak se stalo, že se mistr podílel na vynálezu většiny příjemných internetovských věcí.

PPS: Všichni se velice těšíme na rok 1999. To se po třiceti letech mlčení otevřou tajné archivy Pentagonu a my se konečně dozvíme pravdu o mistrově internetovském objevu. Pravdu, kterou americká oficiální místa zdůvodu studené války a sametové revoluce tak dlouho tajila...


Vznik Yahoo

Internet, největší světový koš na (informační) odpadky, byl tedy na světě. Systém se okamžitě ujal a především profesoři ze Spojených států tam začali odhazovat kdeco. Nyní ovšem nastal problém čistění a třídění informačního odpadu. Ukázalo se totiž, že roztržití profesoři odhazují do internetovského odpadkového koše především nápady hodné kandidatury na Nobelovu cenu. Za několik měsíců byl mistr Cimrman zavalen žádostmi kandidátů i nositelů Nobelových cen, aby jim zInternetu jejich vyházené nápady zase vytáhl. Nejprve všem ochotně vyhovíval, požadované nápady hlavoručně vyhledal v Internetu a vrátil původním majitelům. Ovšem jeho lhůty hledání se neúměrně protahovaly. Pokud jste sledovali dění okolo Nobelových cen v 70 a 80 letech tohoto století, pak jistě víte, že profesoři dostávali ceny zpravidla s deseti- až dvacetiletým zpožděním. Příčina byla nasnadě - mistr Cimrman prostě několik let nestíhal (vyhrabávat zahozené Nobelpreißnápady z Internetu zpět na světlo denní).

Vzhledem k neúnosnosti celé situace, málem pošramocené pověsti mistra Cimrmana a také vzhledem ktomu, že pro zaneprázdnění Internetem nestihl mistr vynalézt Hubbleův teleskop a musel tento vynález přenechat svému americkému konkurentovi Hubbleovi, se začalo rodit řešení. Mistr se svými americkými přáteli Joem a Andym přemýšleli, jak z Internetu věci opět vytahovat, a to tak intenzivně, až se jim z faxmodemů kouřilo. Trvalo to několik týdnů a pro mistrovu tradiční abstinenci nápojů jako KolaLoka apod. padlo na věc opět několik galonů ostře pálené skotské whisky od přítele Jana Chodce (v originále Johny Walker). A tak si jednoho dne mistr pobrukoval svoji oblíbenou píseň o Janu Hnědém (kapitán John Brown to zřel...), když v tom jej osvítila jedna z jeho geniálních myšlenek.
"
Juchů", zvolal v duchu svých moravských předků z Horních Kopanic: "I have found it."
"Yahoo" opakovali po něm jeho američtí přátelé Joe a Andy, "what does it mean?"
My Češi, Moravané a Slezané již z předchozího vyprávění víme, že kluci americký neumí vyslovit písmeno J a proto opět zkomolili mistrovo originální slovo "Juchů" na americké "Yahoo".

Nicméně daleko postatnější věc: nástroj pro vyhledávání informací na Internetu byl na světě. Stačilo dodělat několik drobností, např. že se budou informace dávat do Jaha pod názvem svých domovských stránek, stránky se budou třídit podle oboru činnosti (category) a místa (site), naprogramovat vyhledávání podle klíčových slov a vše bylo hotovo. Tyto drobné detaily přenechal již mistr svým dvěma americkým přátelům, kteří jsou, jak se můžete přesvědčit, v Yahoo zaměstnáni až do dnešních dnů. Jedná se i o naše přátele, celými jmény Joe MacFarland a Andy Mc Gregor. Tito pánové dodnes na mistra vděčně vzpomínají. Ostatně vzpomínáme na něj my všichni, pokud něco na světovém Internetu hledáme, pak to nejlépe najdeme právě v Yahoo, http://www.yahoo.com.

PS: A co Hubbleův teleskop? Mistr Cimrman se ještě pokusil Hubbleův náskok dohnat a nabídl NASA (Americký úřad pro kosmonautiku a letectví) jeho vlastní koncepci dovnitř samovypouklého zrcadla. Ovšem Hubble přidal na obrátkách broušení a NASA našeho mistra hloupě odmítla. Sami ovšem víte, že z tohoto spěchu pramenila zásadní chyba. Hubble teleskop špatně vybrousil a ten pak musel mistr Cimrman ve vesmíru velice pracně opravovat (v tom skafandru jej poznali pouze jeho dobří známí a také znalci jeho přirozeně vláčných pohybů). Inu původní práce bez Cimrmana kvapná - málo platná. Pokud byste se chtěli podívat na některé snímky, pořízené již poté, co mistr teleskop opravil, doporučujeme vám třeba nejnovější snímky, hvězdu Eta Carinae, pulsar Crab Nebula.


Vznik hledače Alta Vista

Zatímco Internet vymýšlel mistr Cimrman celé měsíce a Yahoo celé týdny, Alta Vistu měl pohromadě za cca 5 minut.
Jednoho večera jej totiž navštívila skupina supersklerotických amerických profesorů s touto žádostí: profesoři kdysi vymysleli nápad, hodný cca 2 Nobelových cen, ale zanic si nemohli vzpomenout, jakého oboru se jejich nápad týkal. A pokud neznáte obor, je Vám jak je všeobecně známo velice slušně řečeno nanic (v originále for nothing).
Mistr Cimrman si ale okamžitě vzpomněl na svého praděda z Horních Kopanic u Uherského Brodu a na jeho známou historku a zapomenuté staré vestě.
Jednou v zimě navečer chtěl jít pan Übergroßzimmermann (praděd Mistra Cimrmana), který pracoval u hraběte Kinského jakožto lesník, nasypat lesní zvěři krmení do krmelců, ale nemohl najít kabát. Vzhledem k tomu, že sněžilo (ano, za Rakouska-Uhesrska blahé paměti, ještě před dobou globálního světového oteplení, padával i v Čechách a na Moravě sníh), nemohl vyjít praděd do lesa jen tak nalehko. I pravil sám k sobě: "Jetzt würde mir meine alte Weste passen". Český překlad: "Teď by se mi hodila moje stará vesta." Jeho slova uslyšeli pradědovi oblíbení lovečtí psi, Tultán a Syrl a okamžitě pochopili, oč běží. Vyběhli ven, přeběhli dvůr, vběhli do stodoly a po chvilce hledání tam našli starou vestu, kterou tam praděd zapomněl v létě při řezání dříví. Vzali vestu do tlam a bleskurychle ji pradědovi přinesli. Praděd pochvalně zamručel, oblékl si ztracenou - nalezenou starou vestu a vyrazil se psy do lesa krmit lesní zvěř.
Analogie pro Internet, kterou mistr Cimrman tvůrčím způsobem aplikoval, byla prostá a geniální: pokud na Internetu hledáme něco přesného, použijeme Yahoo. Pokud na Internetu hledáme něco neurčitého, použijeme Starou Vestu (hledací server Alta Vista). Tento server vyšle své psí hledače, aby neurčitou informaci v Internetu nalezli.
Pět minut a bylo to.
PS: Americkým supersklerotickým profesorům vynález Alta Visty stejně nepomohl. Zjsitili totiž, že princip, který do Internetu zahodili, vymyslel mezitím ctihodný Mr. Hubble (viz Hubbleův teleskop).
Ovšem Alta Vista od roku 1995 pomáhá nám všem interneťákům hledat neurčité informace. A že to dělá sakra dobře.


Linky

Slovo link označuje v Internetu spojení WWW stránek. Je to zpravidla modrý a podtržený text. Pokud na tento text kliknete (klepnete) myší, otevře se Vám jiná WWW stránka. Pokud se vrátíte na původní stránku, nápis, na který jste si klikli, mezitím tmavě zfialoví. Tmavě fialové linky Vám tedy říkají: tady jsem již byl. Nyní se používají i texty jiných barev a klikací obrázky. Ale poslyšte historii, jak toto ryze české slovo vzniklo.

Když mistr Cimrman pracoval v Pentagonu na vývoji Internetu, obrátili se na něj jeho přátelé Joe a Andy (jak si můžete ověřit, pracují tito pánové nyní v seznamu Yahoo), aby jim pomohl s názvoslovím:
"Hi Darda (písmeno J američané neumí vyslovit), need a term for
connection in Internet."
Český překlad: "Nazdar Jardo (písmeno J my Češi, Moravané a Slezané umíme vyslovit), potřebujeme termín (název, slovo) pro
spojení v Internetu".
Mistr se na delší dobu zamyslel a pak pravil:
"Sorry, no ideas. Have to
link myself to think something out. Where is our old friend Johny Walker?"
Česky: "Lituji, ale nemám myšlenky (volný překlad: nic mne nenapadá). Budu se asi muset
zlinkovat (volný překlad: ožrat), abych něco vymyslel. Kde je náš starý přítel Jenda Chodec (vysvětlení: tím mistr nemyslel pana Chodce, autora skotské whisky, osobně, neboť tento pán v tu dobu kosil žito na rodných širých lánech v okolí Edinbourghu. Naopak myslel onen zářivě žlutohnědý produkt onoho kosení a dalšího zpracování).

I rozzářili se pánové Andy a Joe:

"Hey, Darda, that is right. Link and linking are the terms, we wanted to find out for Internet connections. Thanks."
Český překlad: Ano, Jardo, to je ono (použili známý termín z české sametové revoluce).
Link a linkování jsou ty termíny, které jsme potřebovali vymyslet pro spojení v Internetu. Děkujeme pěkně."

A termín link byl na světě a už nebyl jen ryze český, ale přímo světový.


Internetu je 100 let
Překvapivé zjištění cimrmanologů

Ing. Karel Uhlíř, CSc.

Úvodem

Na Vaší jinak pěkné stránce se objevilo několik nevysvětlitelných vyložených omylů: Jára Cimrman objevil Internet v roce 1968 ???. Každý soudný cimrmanolog přece ví, že v té době se Cimrman už dávno zabýval kvantovým vypařováním černých děr a teorií supersjednocení fyzikálních sil a základy Internetu už měl dávno položeny. Následující článek ukazuje, jak to bylo doopravdy.

Historie

Je to, jak sám Mistr trefně poznamenal v jednom ze svých dramat, "nuda, nuda, šeď, šeď". Jak jinak charakterizovat fakt, který vyplývá z nejnovějších odhalení předních světových cimrmanologů: Byl to opět Jára Cimrman, kdo byl objevitelem, resp. osnovatelem světové sítě Internet.

Informační síť ovšem původně nazval Arpanet, a to po svém příteli, maďarském entomologovi Arpádu Fekete, se kterým se setkal pravděpodobně někdy v letech 1897-1898 v Miskolci, při výzkumech slepého jeskynního brouka z čeledi bezkřídlých. Cimrmanovi tehdy vadilo, že Miskolci nebyla knihovna vybavená entomologickou literaturou a každého odchyceného brouka museli jezdit určovat až do Budapešti nebo do Vídně. Cimrman byl ovšem zásadně proti tomu, aby odchycené exempláře usmrcovali a napichovali na špendlíky - chtěl totiž ve svém bytě založit zoologickou zahradu typu "safari", kde by zvěř byla chována pokud možno co nejblíže svému normálnímu životnímu prostředí. Měl už slušné stádo štěnic, několik set blech včetně vzácných blech písečných a po shlédnutí jeho kolonie švábů pravil uznale arcivévoda Ferdinand: "ja, gut, gut, weiter machen Jara". Při cestování s brouky však často docházelo k nepříjemným příhodám v dopravních prostředcích - jednou dokonce jeden neurvalý neurotický cestující, který seděl v dostavníku naproti Cimrmanovi a našel ve své přesnídávce vědci převážený exemplář, vyhodil badatelům jejich celý čtrnáctidenní úlovek z okna a po celý zbytek cesty je ohrožoval perkusním revolverem.

Na myšlenku Arpanetu, respektive původně Arpanetzu, přišel Cimrman tak znenadání, že jiná, nepřipravená povaha by celou věc okamžitě zapomněla a na objev bychom možná marně čekali dosud. Cimrman seděl s Fekete v Miskolckém šantánu (ve skutečnosti šlo o bordel), popíjel víno a sledoval umělkyni, oblečenou pouze v síťových punčochách, když tu ho napadlo: "Informacím bude nejlépe v síti!". Jiný by seděl dál, konzumoval erotiku a alkohol a na celý objev by do rána zapomněl. Jára Cimrman byl ovšem z jiného těsta. Hned jak se vyspal z opice, zapsal si do svého pracovního deníku: koupit režnou nit a příručku o pletení sítí. Jeho přítel trochu zesmutněl, když se musel začít spouštět do jeskyní pro brouky sám, ale Jára, když vycítil opravdu epochální objev, nebyl k udržení. V té době se dokonce podle svědectví své bytné, Eržiky Koloszvár, chystal modifikovat svou slavnou větu "Budoucnost patří aluminiu".

Naučil se podle příruček a pomocí domácí preceptorky plést docela slušné sítě, ale stále to nějak nebylo ono. Stále mu nějak mezi prsty unikalo to hlavní. Pokoušel se informaci do sítě různě kódovat; už si myslel, že je na dobré cestě, když objevil uzlové písmo, ale Vojta Náprstek mu zkazil všechnu radost, když mu ukázal podobnou zprávu zapsanou jihoamerickými indiány. Na nedochované dopisnici od Vojty stálo doslova: "Járo, oni starý osle" (Vojta zásadně svým přátelům zdvořile vykal, resp. onikal), "takového svinstva mám plnou půdu, budu na to muset založit nějaké muzeum".

V další fázi výzkumů se Cimrman pokoušel informace do sítí všelijak zaplétat. Dával třeba popsané papíry nebo knihy do balíčků (těm říkal "pakety") a přenášel je v síťovkách sem a tam (říkal tomu "přenos informace"). Stále to nebylo ono. Zřejmě poměrně rychle (alespoň podle řady nepublikovaných svědectví) přišel na prosté komunikační metody jako Frame Relay, SDH nebo ATM, a popsal syntaktická pravidla jazyka Jara (z "pochopitelných" komerčních důvodů to později firma Sun Microsystems zkomolila na Java), ale celkem zákonitě narážel na totálně nerozvinutou infrastrukturu 1.vrstvy v zaostalém koutu rakousko-uherské monarchie: pár kilometrů telegrafního vedení, a to ještě musel uplatit nebo opít poštmistra kvůli každé relaci.

Jára Cimrman byl sice tvrdá nátura, ale nemůžeme se divit, že už už celou věc vzdal - ve své oblíbené czárdě se nechal slyšet, že raději propracuje teorii hloubkového tunelování investičních fondů, která byla tehdy ještě v plenkách, když se jednoho dne stalo něco podivného. Cimrman přicházel z hospody a jako obvykle k tomu potřeboval pevnou oporu na obou stranách ulice. Obyčejně mu ji poskytovaly domky vystavěné z poměrně pevných vepřovic: Jára si na nich vždy demonstroval zákon o úhlech dopadu a odrazu a pohyboval se tak relativně slušnou rychlostí k domovu. (Té ulici - byla to Lájosz Hernadyi utca - soukromě říkal Járovod.) Onoho dne však na jednom domku soused natřel vrata emailem a Cimrman byl fyzikálními zákony při opisování své trajektorie vržen právě na tato vrata. Úhel dopadu byl celkem v pořádku, ale úhlu odrazu se tentokrát nerovnal - Jára se přilepil. Ráno jej soused odlepil (snad při tom padla I nějaká ta facka - o tom se prameny zmiňují jen okrajově). Cimrmanův zánovní oblek však nevyvázl bez následků. A právě tady zapracoval Cimrmanův génius: průměrný malomyslný člověk by propadl zoufalství, alkoholu, depresím, drogám nebo abstinenci. Cimrman však na svém zničeném obleku rozpoznal E-mailovou zprávu! Teď už se mu všechny komponenty začaly pěkně skládat dohromady, k úplné spokojenosti snad chyběl jen vynález Webu, ale ani ten na sebe nedal dlouho čekat, jak se dozvídáme z práce cimrmanologa.

[1] něco na Internetu, už to nemůžu znova najít.


Java

Jan Macek, e-mail: Xmacj09@vse.cz

Jak již bylo naznačeno, původ názvu v současnosti velice rozšířeného programovacího jazyka pro Internet (Java) vznikl zkomolením křestního jména Mistra, Jára. Jak to přesně bylo?

K přeměně slova Jára, jak se jazyk původně měl jmenovat, na Java, jak byl zkomolen, došlo dvoustupňově: Jako již v případě divadelního dramatu Přetržené nitě, i tentokrát Cimrman své myšlenky diktoval. Narozdíl od pana Padevěta, který používal na zápis myšlenek tužku a papír, v tomto případě Cimrmanův fámulus používal E-mailovou zprávu. V té době ještě nebylo běžné používat osmibitový ASCII kód, a tak v první fázi zkomolení byla ze slova odstraněna diakritika a vznikla zkomolenina Jara, zatím ještě poměrně blízká originálu.

Shodou politováníhodných okolností příjemce zprávy (v té době již částečně zkomolené) tuto zprávu diktoval dál. A protože neuměl vyslovit hlásku R, zaměnil ji za snáze vyslovitelnou, avšak zcela zavádějící hlásku V, čímž vznikl inkriminovaný výraz JAVA, který svůj původ připomíná jen vzdáleně.


Jak jsme k tomu přišli, Vznik slova net, Vynález Internetu, Vznik Yahoo, Vznik hledače Alta Vista, Linky - (C) Ing. Petr Hejl, CSc.

Internetu je 100 let - (C) Ing. Karel Uhlíř, CSc.

Java - (C) Jan Macek


Vážení přátelé Cimrmana a Internetu,

Báječná Lednice, divize Dardanet (perfektní síť Jardy da Cimrmana) na tomto poli usilovně pracuje. Pátráme po všech možných i nemožných Internetovských archivech a zdrojích, abychom zjistili, jak Cimrman síť sítí Internet a většinu všechny jejích věcí vymyslel. Jistě si ale dovedete představit, jak úmorná je to práce. Proto vyzýváme všechny vtipné i nevtipné internetisty i cimrmanology. Pošlete nám sem phejl@lednice.org Vaše příspěvky o Cimrmanovi v Internetu. Příspěvky označte, prosím, heslem Dardanet. Autorství zachováme.

Děkujeme.
Kolektiv Báječné Lednice.


Zde máte ještě přehled WWW odkazů do Internetu, jak byly aktuální kolem roku 1995: linky.

Literární příspěvky prosíme sem:

© Petr Hejl