Valtice byly po staletí historickým sídelním městem významného rakouského a moravského šlechtického rodu Liechtensteinů.
Největší zásluhu na vzniku celku dnes nazývaného Lednicko-valtickým
areálem měl šlechtický rod Lichtenštejnů, který si v roce 1608 zvolil za sídlo
své rezidence Valtice. V souladu s jejich kultivovaným chápáním úlohy
vlastníka rozsáhlých statků tu vznikla výstavná zámecká sídla Valtice a
Lednice s přilehlými zahradami a posléze přibyly drobné stavby ozvláštňující
přirozeně modelovanou krajinu, uměle dotvářenou nově vysazovanými háji,
zakládanými rybníky. Pro uskutečnění svých představ zřídili Lichtenštejni v
Lednici projekční kancelář, v níž pod vedením stavebního ředitele pracovaly
síly odborně vyškolené na vídeňské technice. Zde vznikaly často velmi
radikální projekty na přestavby starších budov (tak tomu bylo v případě
lednického zámku i projekty novostaveb, které zaplňovaly lednickovaltickou
krajinu od konce 18. století po celý následující věk.
Základní informace o rodu Lichtenštejnů:
- Starý významný šlechtický rod sídlící v Čechách, nebo na Moravě
(případně na celém území Českého království) před i po Bílé hoře.
- Rod výrazně zbohatlý v době pobělohorských konfiskací a v dalším
průběhu třicetileté války.
- Rod, jehož členové byli po Bílé hoře ve významných funkcích
císařského dvora nebo mu prokazovali věrné služby.
- Členové rodu doposud prokazatelně žijí.
Rakouský knížecí rod, pocházející ze Štýrska, kde se jeho předkové
připomínají ve 12. století. Jindřich získal roku 1260 od českého krále
Přemysla Otakara II. panství Mikulov na Moravě, na kterém se usadila jedna
z větví rodu. Postupem času se Lichtenštejnové zařadili mezi nejmocnější
rody na Moravě, kde zastávali přední zemské úřady, rozšířili svůj vliv a
majetek. (Č) Karel (1569 - 1627), od roku 1608 v knížecím stavu, stál za
stavovského povstání věrně na císařské straně. Zúčastnil se bělohorské
bitvy a hned po vítězství jej císař jmenoval svým plnomocníkem v Čechách a
pověřil jej vyšetřováním a potrestáním odbojných stavů. Byl předsedou
soudu, který vynesl rozsudky smrti nad 27 vůdci povstání a stovky dalších
vzbouřenců odsoudil ke ztrátě majetku. Díky konfiskacím zmnožil ještě více
rod Lichtenštejnů svá panství v Českých zemích. Jeho členové, věrni
Habsburkům, zastávali čelná místa v podunajské monarchii a jako
generálové zasáhli do válek proti Napoleonovi. Od roku 1709 je znak
Lichtenštejnů zároveň státním znakem jejich knížectví v Alpách. Uprostřed
znaku je štítek s původním zlatočerveně děleným erbem rodu. Roku 1945
byl majetek Lichtenštejnů v českých zemích zkonfiskován a rod se
vystěhoval.
|
